Badecový camp nás donutil si sáhnout na dno sil

23. 11. 2009, 9:14    autor: Import ze starého webu     Brno – Badminton

Začátek campu byl stanoven na devátou hodinu ranní a musím všechny účastníky pochválit, na prezenci na kurty v Jehnicích se dostavili včas a se vší výbavou. Měli jsme i mimobrněnské zastoupení, přijel prezident VŠ LIGY Tomáš Reinbergr a správcové VŠ LIGY pro Prahu a Plzeň, kteří se na Moravě rychle zaklimatizovali a člověk by ani neřekl, že se jedná o Pražáky.

Celý camp byl pod odborným vedením trenéra Standy Kohoutka, který měl průběh výborně náplňově i organizačně zmáknutý . Vyzkoušeli jsme si správné protažení, které netrvalo tři munuty, jak je u většiny z nás, ale takových deset minut jsme se pěkně rozhýbali a připravili tělo na nejhorší. Čtvrteční trénink byl částečně o vysvětlení správného držení, pohybu nak kurtu, cvičení s raketou na suchu bez košíčku. V druhé půlce jsme se naučili správné rozehrávání se, jak hrát drivy, kraťasy a na to jsme dělali různá cvičení. Z fotek můžete vidět, že přišlo i na kliky nebo sklapovačky. Ano, ale jen u těch hráčů, kteří porušili domluvu a řekli za camp dvě sprostá slova. Musím podotknout, že nás nebylo málo a většinou klikovat ten, u koho bychom to nečekali, ale neudžel své emoce na uzdě.
Po campu byl hráčům dodán domácí bramborový guláš, který byl takovým pikantním oříškěm na zakončení dne. Ale hráčům chutnal, něktěří si přišli přidat a zeptat se na recept.

Po odpoledním oddechu camp pokračoval večerním posezením ve Vinárně Vinárium, kde jsme měli rezervovaný zadní prostor zvaný „Obývák“.  Chlapci byli trošku znepokojeni pocitem, že budou pít víno, takže jsme myslím Vinárně vyprodali jejich pivní zásoby, které měli v omezeném počtu. Vína byla výborná. Došlo i na moravskou meruňkovicu, která se několikrát otočila a něktěré jedince pěkně dostala do nálady. Poté se pokračovalo do Livingu s takovým nasazením, aby ráno byli hráči v 9 hodin na kurtu.

Druhý den campu byl pro většinu z nás dnem kritickým a únavovým. Navazovali jsme na čtvrteční náplň tréninku. Čekalo nás trénování zadních úderů, nejdříve načisto a poté s košičkem. Hráči se mohli po celou dobu campu občerstvit ovocem nebo sušenkama. Poslední hodinu jsme měli volnou na hraní, případné osobní dotazy na Standu. Na konci jsme všichni padli na zem spokojení, namožení a vyčarpaní, avšak s pocitem, že nás camp hodně dal a doufejme, že ta hra na kurtu bude od teďka vypadat lépe. Pokud se chcete ještě zlepšovat a navazovat na to, co jsme na cmapu probrali, Standa je tu pro Vás na skupinové i individuální trénování.

Účastníkům i Standovi třikrát zdar, zdar, zdar!