Turnaje 24.5.2008

25. 5. 2008, 1:01    autor: Import ze starého webu     Praha – Squash

 Jako první začali hrát v půl dvanácté Adepti. Ačkoliv máme dnes již 11 lig Borců, měl tento turnaj vysokou úroveň. K té přispěla kromě 21 Adeptů ze VŠ Ligy i účast Tomova next-tchána a dvou squashistů z daleké Francie. Především Olivier Marinot platil za černého koně celého turnaje.

Zápasy probíhaly podle papírových předpokladů a postupně se začínalo schylovat k vyvrcholení. Tím byly určitě zápasy o medaile, tedy od semifinále dál. V prvním se utkali právě zmiňovaný Olivier a Viktor Konáš. Ve druhém pak Láďa Vávra a překvapení turnaje Tereza Grigarová. Ta hrála ve skvělé formě a podařilo se jí Láďu porazit. Byli jsme tedy svědky francouzsko-dívčího finále. To probíhalo nad očekávání vyrovnaně, první set vyhrál Olivier až v tie-breaku. Druhý pak skončil podobně těsným rozdílem 11:8 a Olivier tak mohl zakončit svůj půlroční pobyt v Čechách vítězstvím na tomto prestižním turnaji a potvrdit tím, že v Adeptech mívají navrch studenti ČVUT.

Borci se začali scházet postupně a nakonec se jich sešlo rovných 30. Osm hráčů bylo nasazených, zbytek si svá místa, po tradičně dlouhém Tomášově proslovu, vylosoval. Nasazený hráč číslo jedna byl Honza Ryšavý. Do tohoto turnaje všem slíbil nějaké překvapení, nikomu ale neřekl jaké. A dlouho také v kapuci schovával svou čerstvě obarvenou hlavu. Nezvolil však barvu toho živočicha, se kterým má shodné příjmení, ale odstín jeho polárního příbuzného.

Během čekání na své zápasy se tak hráči mohli bavit jak pohledem na Honzovo vápenný pot, tak i na Šárky nebezpečně krátkou sukýnku. Vše se zpočátku odvíjelo podle papírových předpokladů. Do semifinálových utkání postoupili první čtyři nejvýše nasazení hráči. Zatímco v duelu mezi Tomášem Reinbergerem a Honzou Ryšavým si Tomáš podle svých slov „škrtl“, prohrál ale celkem jednoznačně, druhé semifinále mezi Pavlem Bodišem a Michalem Karešem slibovalo vyrovnanější souboj. Pavel byl sice výše nasazený, ale tito hráči hrají dlouhodobě vyrovnaně. Tentokrát byl Michal Kareš ve skvělé formě, pavoukem procházel jako nůž máslem a ani před semifinálovým duelem mu nechybělo sebevědomí.

Přesto první set vyzněl lépe pro Pavla. Set druhý se proměnil ve velké drama se šťastnějším koncem pro Michala. To se ukázalo být zlomovým momentem nejen tohoto zápasu. Michal začal hrát lehce, jednoduše a efektivně, díky čemuž se mu povedlo ve třetím setu dokonce nadělit Pavlovi kanára. Z toho už se Pavel vzpamatovat nedokázal a celé utkání tak skončilo 3:1 pro Michala.

Před finálovým duelem již bylo jasné, že se na třetím místě umístil Pavel Bodiš. A protože již byla i většina ostatních zápasů odehraná, probíhala už rozehrávka obou finalistů za mohutné divácké účasti. Šedý vlk Honza Ryšavý nastupoval do tohoto utkání jako obhájce vítězství, pro Michala však hovořila jeho aktuální forma. Oba hráči předváděli vynikající squash plný fantastických výměn plných fantastických úderů. A ačkoliv se skóre zpočátku přelévalo ze strany na stranu, převahu začínal pomalu získávat Michal. U toho už zůstalo, a tak finále skončilo na první pohled jasným výsledkem 3:0 pro Michala.

Pak již následovalo jen vyhlášení vítězů a již tradičně podezřelé losování losované ceny. Tentokrát byla řada na Dáše, která vylosovala hodinu s trenérem reprezentace pro koho jiného než pro sebe. Většina hráčů se následně přesunula do místní restaurace. Vzhledem k tomu, že jsme si jídlo objednali více než hodinu předem, přišla na nás tentokrát řada dříve, než jsme stačili umřít hlady. Potom jsme změnili lety a stroky za stroky a striky. A nutno podotknout, že mnozí squashisti hrají bowling lépe než squash.

Na celé hodnocení turnaje bych si teď dovolil použít jeden citát. Nebudu však mluvit ústy Dostojevského ani dalajlámy, nicméně použiju slova Michala Kareše: „Bylo to dobrý!“

Davor Šuker, nezávislý pozorovatel.